Jak jsem zhubla 30 kg

Vždycky jsem bojovala s váhou, prošla jsem si snad všemi možnými, dobrými i špatnými, způsoby hubnutí... od radikálního omezení jídla, přes "kouzelné prášky", zumbu, detox organismu... O tom bych mohla psát hodiny a hodiny. Váha šla vždy dolů a jak už to tak bývá, dostavil se ,,jojo efekt" a vše mi tělo vrátilo i s úroky.

Když jsem otěhotněla, měla jsem zrovna oplácané období a děsila se, kolik kilo přiberu a jak budu po porodu vypadat. Nakonec to bylo 17 kg. V porodnici zůstalo 8 kg. Rodila jsem akutním císařským řezem - což zachránilo Natálce život. Díky tomu jsem nesměla aspoň půl roku cvičit. Stres s malým ubrečeným uzlíkem mi taky nepřidal... Můj pohyb byla maximálně procházka s kočárkem. Do toho problémy s kojením, kdy mě i laktační poradkyně doporučovala se cpát a pít smetanu do kafe! A já, zoufalá se zatemněným mozkem, poslouchala jako tupá ovce...

Kdy se to zlomilo? Už jsem se na sebe nemohla dívat - prosinec 2014. Vždycky jsem chtěla být "ta hezká maminka" a při pohledu na fotky a do zrcadla jsem nevěřila svým očím. A tak jsem se toho v lednu 2015 pořádně opřela. Zvážila se - vážila jsem úctyhodných 99 kg při mých 174 cm, změřila jsem se a vyfotila. Změnila jsem stravu a začala se hýbat... a světe div se, výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Založila jsem si album na jedné stránce pro maminky, kde jsem hledala rady už jako těhotná a do něj jsem vkládala denně fotky svých jídel a svoje pokroky. Byla to pro mě motivace a zároveň závazek. Tehdy jsem už začala laškovat s myšlenkou blogu... Pustila jsem se do cvičení Jillian Michales - 30 day shred. Troufám si tvrdit, že je to jedno z nejpopulárnějších cvičení pro lidi, co se rozhodnout hýbat a efektivně a rychle shodit. A můžu potvrdit (vzhledem k tomu, že jsem ho už měla za sebou při shazování na svatbu :-) ), že úspěch je zaručený. Co se týká jídla, nasadila jsem přísný režim - jíst alespoň 5 krát denně, minimálně 2 hodiny pauza mezi jídly, nejíst sladké a slané, nepít sladké limonády, nejíst pečivo. Základem pro můj jídelníček byla kniha od A. Mačingové - Zhubněte jednou provždy, se kterou jsem měla také dobré zkušenosti. Každý den jsem si jídlo zapisovala a fotila.

Jak už jsem psala, výsledky se dostavily okamžitě. Za měsíc jsem měla dole 6 kg (-7 cm přes břicho, -2 cm přes boky a -3,5 cm přes stehno). Nakoplo mě to, co vám budu povídat!

Začala jsem cvičit znovu 30 day shred a kombinovala to s dalším cvičením od "mé milované" Jill - Ripped in 30. Musím přiznat, že jsem tu mrchu chvílemi nenáviděla:-D Držela jsem pravidelné a zdravé jídlo. V březnu jsem si našla novou lásku FitMami! ÚŽASNÁ věc. Venku se super maminkama běhat jako šílená a u toho cvičit. Nebyla jsem v tom sama:-) Dala jsem si cíl, že do Natálky prvních narozenin se dostanu na 80 kg (ano na 80 kg!)

Ne nebyla jsem ve svých předsevzetích tak striktní, ano - jedla jsem občas pečivo, ano - nejedla jsem vždycky pravidelně a ano - dala jsem i sladké nebo alkohol. Byla jsem taky nemocná, takže jsem necvičila každý den. Shazování nešlo už tak rychle jako na začátku a já jsem z toho byla celkem zdeptaná. Hledala jsem různé způsoby, jak nakopnout spalování a narazila na sacharidové vlny. Princip střídání nízko-sacharidových a vysoko-sacharidových dnů je poměrně známý. Nechala jsem si udělat jídelníček na 10 dní a byla zvědavá na výsledky. Musím říct, že to bylo poměrně náročný a kolikrát jsem myslela, že se na to vykašlu - bílky nemůžu do teď cítit.... Ale zvládla jsem to a na konci 10 dne mi váha ukázala -3 kg.

Po půl roce jsem zhubla 17 kg. Na Natálky narozeniny jsem vážila 81 kg. Přes břicho shodila 15 cm, přes boky 10 cm, přes stehno 8 cm. Byla jsem happy jak dva grepy:-) Ale přesto stále nespokojená a nastavila jsem si další cíl... 75 kg.

Léto... známe to všichni:-) Grilovačky, pivo, víno, sem tam nějaká limča, nanuk nebo zmrzlinka. Vedro k padnutí, dovolená... Na konci léta jsem měla stejně jako na začátku, jen o nějaký ten cm navíc. To se moje milované svaly vypařily a nahradil je tuk.

Tak jsem se opět pustila do cvičení 6 krát týdně a zdravé stravy, odstonala dvě chřipky a oslavila 27. narozeniny. Nešlo to dolů... opět pocity, že stojím za prd a vyčítání si každého "prohřešku" ... Jo, možná si říkáte, že jsem blázen, ale je to tak.

V listopadu jsem se rozhodla, že půjdu k výživové poradkyni. Moje tělo - zvyklé na téměř každodenní intenzivní pohyb a znuděné stále stejným jídlem už odmítalo shazovat. Chtěla jsem o sobě vědět víc informací, po téměř roce makání na sobě jsem chtěla znát názor odborníka. Naordinovat si přísný režim takhle před Vánoci a ještě pod dohledem odborníka? Jo i takový jsem blázen:-D

Nelituju. Po návštěvě jsem byla pozitivně nakopnutá, věděla jsem, jak rychlé mám spalování, kolik mám v těle vody, tuku, svalů, viscelárního tuku v oblasti břišních orgánů a metabolický věk. Dostala jsem 10 denní nakopávací jídleníček s minimem sacharidů a navýšeným přísunem bílkovin. Po deseti dnech jsem věděla, že je to dobrý. Držela jsem se striktně bez jediného porušení a měla ze sebe velkou radost. Bylo na mě vidět, že jsem se zase o něco smrskla. Výsledky byly perfektní. Zvýšení svalové hmoty, úbytek tuku, zvýšení objemu vody a zrychlení metabolismu. Váha -3 kg a o pár let mladší já:-) Přes Vánoce jsem měla povolené "hřešící dny" - ne nejsem až takový cvok, abych si na Vánoce odepřela cukroví, salát a kapra nebo řízek. Vyvážily to dny, kdy jsem měla snížený příjem sacharidů (např.příloh), cvičila jsem BodyShred jak jinak než od Jill. Na Silvestra jsem vážila svých vysněných 75 kg:-)

Teď zpětně vidím a vím, že tahle moje cesta nebyla ideální a psrávná. Byla občas radikální, nesmyslná... Ale hodně mě naučila.

Jíst. Ano jíst. Ne, že bych do té doby nejedla - někdy naopak až moc. Ale naučila jsem se jíst pravidelně. Začala jsem jíst zdravá jídla a naučila se upravovat klasická jídla tak, aby byla výborná a zároveň zdravá.

Hýbat se. Miluju to. Cvičení se pro mě stalo hnacím motorem a zdravou drogou. Cvičím pětkrát někdy šestkrát týdně. Kombinuju různá cvičení od Jillian Michaels, Blogilates, Shaun T.

Mám se ráda. Neznamená to, že jsem se sebou spokojená - to nebudu nikdy, jsem přeci ženská, že? :-) Ale to je taky dobře, protože mě to popohání dál a dál. Ale mám se ráda. Vím, že mám za sebou kus práce a velkou vůli a to se mi na mě líbí. No a? Člověk se musí umět pochválit a mít se rád.

I malý pokrok je pokrok. Vždycky budu při přeměřování prskat, že jsem doufala ve větší pokrok. Ale i za ten je potřeba se pochválit!

Našla jsem sama sebe. A našla jsem něco, kde se můžu seberealizovat. Troufám si tvrdit, že mi cvičení pomohlo překonat spoustu nelehkých situací.

Odkaz na můj YouTube kanál a video, kde jsem se na tohle téma rozpovídala najdete TADY .